TJ Sokol Mříčná
Historie
V roce 1892 vznikla jednota sokolská a patřila do celostátní tělovýchovné organizace založené dr. Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fugnerem. Náplní tělovýchovného spolku s heslem „Ve zdravém těle zdravý duch“ bylo nejen cvičení prostných, gymnastika, lyžování a míčové hry ale také výchova ke kázni, pořádku a odpovědnosti. Místní jednota vynikala vysokou úrovní ve cvičení gymnastiky a nářaďového tělocviku. Cvičenci se zúčastňovali Všesokolských sletů.
V Sokolské jednotě cvičily všechny věkové kategorie – žáci, dorost i dospělí a řada nadšenců a obětavců.
Po druhé světové válce byla sestra Naďa Jebavá-Horáčková zařazena do celostátního družstva gymnastek, které se zúčastnilo závodů ve Spojených státech amerických. Z mužů je třeba uvést bratry Jaroslava Buchara z čp.206 a Čestmíra Novotného
Místní jednota měla též oddíl lyžařský. Jaroslav Buchar jeho neteř Marie Bucharová dosahovali významných umístění i v celostátních závodech. Několika násobnou přebornicí v běhu na lyžích byla Naďa Jebavá-Horáčkova.
V Sokolské jednotě cvičily všechny věkové kategorie – žáci, dorost i dospělí a řada nadšenců a obětavců.
Po roce 1950 se činnost zdejší jednoty omezila pouze na míčové hry.
V roce 1915 organizace Sokola získala za školou při silnici na Kundratice louku nesoucí od té doby název Sokolská louka, pozemek sloužil jako vlastní hřiště a cvičiště a byl i vhodný pro umístění plánované stavby sokolovny ve středu obce. Kámen na základy byl složen po léta u hřiště, nebyl však dostatek peněz a stavba se odkládala až druhou světovou válkou se zcela zmařila. Po skončení války jednota získala vlastní sokolovnu koupí Lidového domu.
V roce 1961 tělovýchovná jednota vybudovala v prostoru za bývalou tvrzí Kopečník fotbalové hřiště s kabinami.
V roce 1964 byla zahájena výstavba koupaliště, i když první pokus o vyhloubení prostoru ručně se uskutečnil již v roce 1936 práci však přerušila válka.
21.7. 1968 se konala slavnost a koupaliště bylo předáno do provozu.
Památka
Symbolem bratrské pomoci a obětavosti se stal čin mříčenského občana Václava Vrbaty čp.96
O velikonočních svátcích roku 1913 byl uspořádán závod v běhu na lyžích po hřebenech Krkonoš. Start závodu byl na Labské louce a cíl na Horních Mísečkách. Šest závodníků se vydalo na trať dlouhou 50 km a devět závodníků zdolávalo trať o délce 30 km. Při startu bylo krásné slunečné počasí a závodníci vyrazili na trať bez kabátu, rukavic a čepic. Kolem desáté hodiny se včas počasí rázem změnilo. Přihnal se ledový vichr a sněhová vánice.
Druhý okruh závodu na 50 km byl pro špatné počasí zrušen. Závodnici při průjezdu kolem Labské boudy byli z tratě odvolání. Shromáždili se všichni mimo závodníka Bohumila Hanče.
Jeho přítel Václav Vrbata který se také na trať vydal a kterého nedalo za vrcholem Zlatého návrší náhoda svedla s vysíleným a prokřehlým Hančem. Neváhal a svlékl svůj kabát a dal jej Hančovi. Jeho bratrská obětavost však potřebnou pomoc nepřinesla. Oba krutosti počasí podlehli. Tak dne 24.3.1913 zahynul v Krkonoších mříčenský občan. Z úcty byl jilemnický sokolský spolek po té jmenován Vrbatův a v místě jeho posledního odpočinku na evangelickém hřbitově ve Mříčné byl zhotoven pomník.